Jaká je historie Ománu?
Od starověkých obchodníků po moderní sultanát
Omán není jen zemí pouští a pohádkového pobřeží, ale také místem s tisíciletou historií, která formovala celý Arabský poloostrov.
Díky své strategické poloze v jihovýchodním rohu Arabského poloostrova byl Omán důležitým centrem obchodu, mořeplavby i kultury. Dodnes zde najdete stopy starověkých civilizací, kadidlových stezek i koloniálních vlivů a zároveň moderní stát, který si pečlivě chrání svou identitu.
Proč je historie Ománu tak výjimečná?
Omán patří mezi nejstarší nepřetržitě osídlené oblasti Arabského poloostrova.
Už před tisíci lety byl známý jako země kadidla, vzácné pryskyřice, která měla obrovskou hodnotu v náboženství i medicíně.
Díky přístupu k Indickému oceánu se Ománci stali zručnými námořníky a obchodníky. Jejich lodě pluly do Indie, východní Afriky i Persie a přinášely bohatství i kulturní vlivy.
Starověk: kadidlo a první civilizace
Oblast dnešního Ománu byla součástí starověké země Magan, o které se zmiňují už sumerské texty. Největší význam měl obchod s kadidlem, které se vyváželo do Egypta, Říma i Mezopotámie.
» 8. století – nástup arabské nadvlády a zavedení islámu.
Na jihu Ománu (oblast Dhofár) vznikla důležitá obchodní centra napojená na tzv. kadidlovou stezku. Dodnes zde najdete archeologické lokality zapsané na seznamu UNESCO.
Středověk: mořeplavci a obchodní říše
Ve středověku se Omán stal námořní velmocí. Ománští obchodníci zakládali obchodní stanice podél východní Afriky a udržovali kontakty s Indií i Čínou.
Portugalská nadvláda a boj o moc
V 16. století ovládli strategické přístavy Ománu Portugalci, kteří chtěli kontrolovat obchodní cesty v Indickém oceánu. Jejich nadvláda však netrvala věčně.
» 1507 – Portugalci vyplenili Muscat a dobyli ománské pobřeží.
» 1650 - Portugalci vytlačeni a Omán se znovu stal nezávislou mocností. Následně vybudoval vlastní říši sahající až do Zanzibaru ve východní Africe.
» 1737 – Peršané napadli ománské území.
Byli vyhnáni v roce 1749, kdy se k moci dostala dynastie Al Bu Said, která vládne dodnes.
Víte, že podle legendy slavný pohádkový námořník Sindibád pocházel z ománského přístavu Sohar a jeho neuvěřitelné plavby byly inspirovány právě odvahou ománských námořníků, kteří se na svých tradičních lodích dhows plavili až do vzdálené Číny.
Novověk: rozdělení a postupná stabilizace
V 19. století se ománská říše rozdělila na dvě části – africký Zanzibar a samotný Omán. Země postupně ztrácela vliv a uzavírala se vůči okolnímu světu.
» 1800 - 1900 - Ománská říše se rozšiřuje o Zanzibar a Mombasu na východním pobřeží Afriky a části indického subkontinentu
» 1832 - Tehdejšímu sultánovi Said bin Sultanovi se Stone Town na ostrově Zanzibar v dnešní Tanzanii natolik zalíbila, že přemístil hlavní město z Muscatu na Zanzibar.
Víte, že Sultan Qaboos bin Said zrušil otroctví až v roce 1970.
» 1891 - 1951 byl "Omán a Muscat " britským protektorátem.
Podle nové smlouvy z roku 1951 získal Omán úplnou nezávislost na Británii.
» 1913 – Rozdělení kontroly nad zemí.
Ve vnitrozemí vládnou ibáditští imámové a pobřežním oblastem sultán.
» 1920 – Na základě dohody zprostředkované Brity sultán uznává autonomii vnitrozemí.
» 1948 - Sultán Said bin Taimur pro nedostatek hotovosti prodal pakistánský přístav Gwadar Pákistánu za přibližně 1,7 miliardy liber.
» 1954 - 1959 – Válka Jebel Akhdar = boje mezi místními Ománci ve vnitrozemí, vedenými jejich zvoleným imámem Ghalibem al-Hinai, a silami sultána, podporovaného Velkou Británií a konsorciem světových ropných firem (klíčovým faktorem jsou zásoby ropy ve vnitrozemí Ománu).
» 1959 - Sultan Said bin Taimur s pomocí britské armády a bombardovací kampaně RAF znovu získává kontrolu nad vnitrozemím. Jeho vládu charakterizuje feudální přístup a izolace země.
» 1964 – Objeveny zásoby ropy; těžba začíná v roce 1967.
» 1965 - 1975 - Dhofarské povstání v jižním Ománu.
Levicové síly bojovaly proti vládním jednotkám. Povstání bylo nakonec potlačeno se značnou vojenskou podporou Spojeného království, Jordánska, Spojených arabských emirátů a Íránu.
Víte, že na konci 60. let 20. století bylo v Ománu zakázáno kouřit na veřejnosti, hrát fotbal, nosit sluneční brýle nebo s kýmkoli mluvit déle než 15 minut. V zemi bylo pouze 5% obyvatel gramotných, obyvatelé se dožívali v průměru 40 let, nebyly nemocnice, existovaly jen 3 soukromé školy pro chlapce, necelých 10 km zpevněných silnic.
Moderní Omán: éra sultána Kábúse
Zásadní zlom přišel v roce 1970, kdy se moci ujal sultán Kábús bin Saíd. Během několika desetiletí proměnil Omán v moderní stát s kvalitní infrastrukturou, školstvím i zdravotnictvím.
» 1970 – Sultán Said bin Taimur byl s pomocí ománské armády a britské tajné služby svržen svým synem. Sultan Qaboos bin Said zahajuje program modernizace Ománu.
Víte, že 60tiletý Said bin Taimur se během převratu nešťastnou náhodou střelil do nohy a byl letecky převezen do Spojeného království. Svůj život prožil v londýnském hotelu Dorchester až do své smrti v roce 1972.
» 1972 - během Dhofárského povstání se odehrála bitva o Mirbat mezi levicovými silami podporovanými marxistickým Jemenem a devíti vojáky britské SAS (podpora sultánových vládních jednotek)
» 1981 – Omán je zakládajícím členem Rady pro spolupráci v Perském zálivu sestávající ze šesti zemí, které mají přístup k Perskému zálivu (Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán)
» 1999 – Omán a sousední Spojené arabské emiráty (SAE) podepsaly hraniční dohodu definující většinu jejich sporných společných hranic.
» 2002 – Sultan Qaboos bin Said rozšířil volební právo na všechny občany starší 21 let.
» 2007 – Ománská rezervace přímorožců se stala prvním místem, které bylo odstraněno ze seznamu světového dědictví UNESCO poté, co ubylo vzácných druhů a vláda snížila rozlohu parku o 90 %.
» 2011 - Arabské jaro - demonstranti požadují pracovní místa a politické reformy. Jeden demonstrant je zastřelen policií. Sultan Qaboos bin Said reaguje slibe pracovních míst a výhod.
» 2020 - Sultan Qaboos bin Said umírá, jeho nástupcem je jeho bratranec Haitham bin Tariq Al Said.
Omán dnes: tradice a moderní svět v rovnováze
Dnešní Omán je považován za jednu z nejbezpečnějších a nejstabilnějších zemí Blízkého východu. Kombinuje moderní životní styl s hlubokým respektem k tradicím, náboženství a kulturním hodnotám.
Právě tato rovnováha je tím, co návštěvníky fascinuje nejvíce.
