whatsapp Roman + 968 9456 2323 
Ománská žena v růžovém šátku sedí u venkovního ohniště, smaží a podává jídlo v pevnosti Nizwa
Ománská žena v pestrobarevném oblečení typickém pro ománskou kulturu.

10 důvodů, proč jsou Ománci hrdí na svou zem: Poznejte tajemství ománské duše, tradic a pohostinnosti 

Ománci patří k nejpřívětivějším, nejlaskavějším a nejpohostinnějším národům na světě. 

Přestože moderní Sultanát Omán v dnešní podobě vzkvétá především v posledním půlstoletí, jeho historie a hrdost koření v tisícileté tradici. 

Proč jsou Ománci na svou vlast tak neuvěřitelně pyšní? 

  1. Povaha a mírnost – Pohostinnost, ibádijský islám a mírnost
  2. Zelené zlato – Kadidlo – Nejlepší kadidlo z Dhofáru a strom Boswellia sacra
  3. Bezpečnost a neutralita – Index terorismu 0 a „Švýcarsko Blízkého východu“
  4. Památky UNESCO – Pevnosti, zavlažovací systémy Aflaj i Země kadidla
  5. Nespoutaná příroda a baobaby – Želvy v Ras Al Jinz, ornitologie a africké baobaby v Dhofáru
  6. Architektura bez mrakodrapů – Respekt k tradici a bílá města
  7. Sultán a národní renesance – Příběh proměny v moderní a hrdý stát
  8. Vládcové oceánu a lodě dhow – Námořní historie, stavba lodí bez hřebíků v Suru a Sindibád
  9. Arabští koně a umění Ardhah – Vášeň sultána Kábúse a akrobacie v sedle
  10. Ropa a zemní plyn – Moudré investice do infrastruktury a udržitelného turismu

1. Povaha Ománců: Pohostinnost, ohleduplnost a mírnost

Jedním z prvních dojmů, které si návštěvník z Ománu odváží, je neuvěřitelná přívětivost místních obyvatel. Ománci jsou proslulí svou štědrostí, klidem a respektem k druhým.

◆ Ibádijský islám a kultura tolerance:

Převládající větev islámu v Ománu – ibádismus – klade důraz na mír, toleranci k ostatním náboženstvím, skromnost a vyhýbání se konfliktům.

 Káva a datle jako symbol přivítání:

Pohostinnost je zde posvátnou povinností. Nabídnutí tradiční ománské kávy (kahwa) voňavé kardamomem a čerstvých datlí je gestem úcty ke každému hostu.

Pletený koš plný kadidla na na trhu v ománském Salalah
Tradiční ománské kadidlo (pryskyřice ze stromu Boswellia sacra)

2. Bílé zlato Ománu: Nejlepší kadidlo na světě z regionu Dhofár

Ať se v Ománu vydáte kamkoli, vlivu kadidla se nevyhnete. Kadidlo (pryskyřice vzácného stromu Boswellia sacra) je neodmyslitelně spjato s historií, kulturou a tradicemi Ománu. 

◆ Kadidlové stromy rostou divoce ve volné přírodě na území, které patří státu, nebo v uměle založených sadech. Ománské kadidlo z jižní provincie Dhofár je považováno za nejkvalitnější na světě.

◆ Tisíciletá tradice:

V antických dobách mělo ománské kadidlo cenu zlata a vyváželo se do celého světa, od starověkého Říma až po Čínu.

 Vůně, která vás provází na každém kroku:

Vůně kadidla prostupuje domy, mešity, tradiční trhy (souky) i vládní budovy. Pro Ománce je symbol čistoty, zdraví a pohody.

3. Oáza bezpečí a stability na Blízkém východě

Omán se dlouhodobě řadí mezi nejbezpečnější země světa. V Globálním indexu terorismu dosahuje trvale nejlepšího možného skóre, což znamená zanedbatelné riziko.

◆ Minimální kriminalita:

Díky silnému morálnímu kodexu, vysoké životní úrovni a vzájemnému respektu ve společnosti se zde návštěvníci i místní cítí bezpečně v kteroukoliv denní či noční hodinu.

 Neutrální zahraniční politika:

Omán bývá často nazýván "Švýcarskem Blízkého východu". Země staví na diplomacii, mírnění konfliktů a přátelských vztazích se všemi sousedy.

Pevnost Bahla v Ománu je nejstarší pevnost v zemi, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Pevnost Bahla v Ománu je nejstarší pevnost v zemi, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

4. Bohaté kulturní dědictví a památky UNESCO

Ománští obyvatelé jsou hrdí na to, že dokázali skloubit překotnou modernizaci s pečlivou ochranou své architektury a historie. V Ománu nenajdete megalomanské skleněné mrakodrapy, ale vkusnou architekturu v tradičním duchu.

Země se pyšní 5 památkami na Seznamu světového dědictví UNESCO:

◆ Pevnost Bahla (1987):
Monumentální hliněný hrad z 12. až 15. století.

◆ Archeologická naleziště Bat, Al-Khutm a Al-Ayn (1988):

Prehistorická pohřebiště a osady z doby bronzové.

 Země kadidla v Dhofáru (2000):

Starověké kadidlové stromy a historické přístavy (Wadi Dawkah, Sumhuram, Al-Baleed, Shisr).

◆ Zavlažovací systémy Aflaj (2006):

Unikátní starověké vodní kanály využívající gravitaci k zavlažování oáz.

 Starověké město Qalhat (2018):

Významné historické obchodní centrum na pobřeží Ománského zálivu.

Víte, že další památkou, která však byla ze seznamu UNESCO vyškrtnuta, byla arabská rezervace chránící přímorožce arabského (Oryx), protože vláda darovala 10 % půdy ropné rafinérii.

5. Přírodní bohatství: Ráj pro milovníky fauny a flóry

Ománská příroda je nesmírně rozmanitá – od nekonečných písečných dun pouště Rub al-Chálí přes drsná pohoří Al Hajar a zelený letní raj Dhofáru v období Khareef až po dramatické pobřeží.

◆ Hnízdiště ohrožených mořských želv:

Omán je také jedno z nejlepších (a nejvíce podceňovaných) míst, kde můžete vidět želvy! 

Omán je jednou z nejdůležitějších světových rezervací pro ohroženou želvu zelenou (Chelonia mydas). Tisíce želv každoročně migrují na pláže jako Ras Al Jinz, aby zde nakladly vajíčka. Celkově můžete v ománských vodách potkat až 5 ze 7 druhů mořských želv.

Víte, že ze sedmi druhů mořských želv žijících na světě jich můžete v Ománu vidět pět.

Dva růžoví plameňáci stojí ve vodě u pobřeží Dahariz v Salalah, s nataženými krky a růžovými nohami.
Plameňák růžový obývá slané i sladké laguny na pobřeží Dhofáru

 Křižovatka stěhovavých ptáků:

Poloha Ománu na pomezí Asie, Afriky a Evropy z něj dělá ráj pro ornitology. Národním ptákem Ománu je dravý sokol, který je zároveň symbolem síly a odvahy.

Víte, že národním ptákem Ománu je sokol.

 

◆ Africké baobaby v Dhofáru:
Jedním z největších přírodních unikátů jižního Ománu jsou majestátní stromy baobab (Adansonia digitata). Region Dhofár (Wadi Hinna) je jediným místem na celém Arabském poloostrově, kde tyto ikonické stromy divoce rostou. Pro Ománce představují fascinující spojení s historickými obchodními cestami napříč Indickým oceánem. 

6. Krása bez mrakodrapů: Architektura, která si zachovala svou duši 

V Ománu platí přísný zákon, že budovy musí respektovat tradiční ománský a islámský architektonický styl. Nenajdete tu žádné megalomanské mrakodrapy, které by zakrývaly výhled na moře nebo majestátní hory.

 Bílá města a tradiční prvky:

Města jako Muscat nebo Salalah si zachovávají svou neopakovatelnou tvář. Domy jsou zahaleny do jemných světlých a pískových tónů, zdobí je tradiční vyřezávaná okna, dřevěné balkony a elegantní kopule.

 Respekt k krajině a přírodě:

Ománská architektura nekřičí do světa, ale harmonicky splývá s drsnou přírodou kolem. I ty nejmodernější stavby, jako je skvostná Královská opera v Muscatu nebo Velká mešita sultána Kábúse, jsou postaveny s maximálním citemem k tradici.

Pro Ománce tato architektura představuje víc než jen předpisy. Je to důkaz jejich vnitřní skromnosti, úcty ke kořenům a schopnosti jít vlastní cestou bez ohledu na světové trendy.

7. Sultán a národní renesance: Důvěra a láska k panovníkovi 

Při cestování Ománem si rychle všimnete jedné věci, portréty sultána nevisí v obchodech, hotelích a restauracích z povinnosti, ale z opravdové úcty a vděčnosti. Ománci jsou neskutečně hrdí na svou moderní historii a na to, jakou cestu jejich země za poslední půlstoletí ušla.

Když v roce 1970 nastoupil na trůn sultán Kábús, byl Omán uzavřenou zemí s pouhými několika kilometry zpevněných silnic, hrstkou škol a minimální zdravotní péčí. Sultán zahájil éru zvanou Ománská renesance.

 Sjednotitel a stavitel: Během jediného lidského života dokázal proměnit zemi v moderní, vyspělý a bezpečný stát, aniž by přitom obětoval ománskou duši, tradice nebo přírodní krásy.

◆ Spojení tradice a budoucnosti: Dnešní panovník sultán Haitham bin Tariq na tento odkaz s úctou navazuje a vede zemi v rámci vize Oman 2040 k udržitelnosti, zelené energii a šetrnému turismu.

Pro Ománce představuje sultán záruku klidu, spravedlnosti a národní jednoty. Je to tmel, který spojuje různé kmeny a regiony od severního Musandamu až po jižní Dhofár v jeden hrdý národ.

8. Arabští koně v Ománu: Vášeň sultána Kábúse a symbol národní hrdosti 

Arabští plnokrevníci jsou považováni za jedno z nejkrásnějších a nejctěnějších plemen koní na světě. 

Tradice ománského chovu koňů je opředena fascinujícími legendami.
Nejznámější z nich vypráví o králi Šalamounovi, který daroval arabského hřebce jménem Zad Al-Rakeb obchodníkům z ománského kmene.
Podle této legendy pocházejí mnozí dnešní ušlechtilí arabští koně právě z linie tohoto mytického hřebce.

Dva ománští jezdci v bílém na koních při tradičních závodech
Tradiční ománské dostihy, které jsou oblíbené při oslavách, jako je svátek Eid Al-Fitr

Co je to ománské jezdecké umění Ardhah? 

Ardhah je tradiční ománské jezdecké umění s koňmi a velbloudy, zapsané na seznamu UNESCO.Jde o strhující podívanou, kde jezdci předvádějí dokonalé mistrovství a naprostou důvěru mezi jezdcem a jeho koněm. Ukazuje pravou podstatu ománské duše: neuvěřitelný klid a přívětivost spojenou s divokou hrdostí na své kořeny.

◆ Trysk bez otěží a ve dvojicích: Dva jezdci vyrazí vedle sebe v plném trysku. Během jízdy se navzájem drží kolem ramen, drží tradiční ománské dýky (khanjar) nebo meče, a krotí své koně často zcela bez použití otěží.

◆ Akrobacie v sedle: Ti nejzručnější jezdci dokáží během zběsilého tempa na hřbetě koně vstát, nebo dokonce předvádět kousky, nad kterými zůstává rozum stát.

 Oslava radosti a hrdosti: Ardhah doprovází bubnování, zpěv tradičních básní a hlasité volání přihlížejících. Pro Ománce je to chvíle obrovské radosti, kdy oslavují svou historii, udatnost předků a krásu arabských koní.

Víte, že Velkým milovníkem těchto ušlechtilých zvířat byl sultán Kábús. Vlastnil téměř tisícovku arabských plnokrevníků, kteří tvořili základ jeho velkolepé Královské kavalérie (Royal Cavalry), kde se koňům dostává zcela výjimečné péče. Sultánu Kábúsovi však nešlo jen o vlastní reprezentaci. Přál si, aby chov těchto nádherných koní nezůstal jen výsadou bohatých a mocných, ale aby se této krásné tradici mohly věnovat i obyčejné ománské rodiny. Díky státní podpoře tak vášeň pro arabské koně dodnes žije napříč celou ománskou společností a je neoddělitelnou součástí jejich národní hrdosti.

Vitrína muzea Země kadidla v Salalah s modelem plachetnice, bílými plachtami a provazy na podstavci, osvětlená stropními světly.
Muzeum Země kadidla v Salalah představuje historii námořní dopravy a tradice regionu.

9. Vládcové Indického oceánu a legendarní stavitelé lodí

Omán je obklopený vodou ze tří různých stran; sever, východ a jih.

Více než 3 000 km dlouhé pobřeží naučilo Ománce stavět dokonalé lodě a ve svém mistrovství se po staletí stále zdokonalovat.
Jejich lodě pluly po Indickém oceánu  dlouho předtím, než se tam odvážili Evropané. 

Víte, že podle legendy slavný pohádkový námořník Sindibád pocházel z ománského přístavu Sohar a jeho neuvěřitelné plavby byly inspirovány právě odvahou ománských námořníků, kteří se na svých tradičních lodích dhows plavili až do vzdálené Číny.

Srdcem ománského námořního dědictví je pobřežní město Sur. Po staletí platilo za hlavní světové centrum pro stavbu tradičních dřevěných plachetnic zvaných dhow.

◆ Stavba bez jediného hřebíku: Staré lodě dhow se stavěly z odolného týkového dřeva. Jednotlivá prkna se nekombinovala kovovými hřebíky, ale ručně se svazovala provazy z kokosových vláken a utěsňovala směsí velrybího tuku a vápna.

◆ Bez výkresů: Mistři stavitelé nepoužívali žádné papírové plány ani architektonické nákresy. Veškeré proporce, úhly a konstrukční tajemství drželi v hlavě a předávali si je z generace na generaci.


💡Naše zkušenost ze Salalah

Dnes už lodě dhow neslouží k dobývání zámořských území.
V přístavech v Salalah, Taqah a Mirbatu je uvidíte kotvit dodnes. Slouží k tradičnímu rybolovu, nebo v Hawaně Salalah vozí turisty na romantické plavby za pozorováním delfínů při západu slunce. 


silueta čerpacího zařízení na ropu na severovýchodě Dhofáru
Na severovýchodě Dhofáru se nacházejí významná ropná pole a rozsáhlá ložiska zemního plynu

10. Ropa a zemní plyn: Motor moderního rozvoje Ománu 

Těžba ropy a výnosy z ropných produktů byly v posledních desetiletích hlavním motorem překotného rozvoje Ománu. Právě díky ropě mohl sultán Kábús proměnit zaostalou zem v prosperující a bezpečný stát s vysokou životní úrovní.

◆ Omezené zásoby ropy:

Na rozdíl od sousedních států v Perském zálivu nemá Omán tak obrovské zásoby ropy a uvědomuje si, že ropné bohatství nebude trvat věčně.

◆ Budoucnost v zemním plynu a rozvoji:

Stále významnější roli proto hrají bohaté zásoby zemního plynu. Vývoz zkapalněného zemního plynu přináší zemi stabilní nový příjem.

 Pohled do budoucnosti:

Ománci jsou hrdí na to, že získané prostředky prozíravě investují do rozvoje infrastruktury, školství, obnovitelných zdrojů energie a především udržitelného turismu, který zemi otevírá světu.

Safari tour CZ Salalah Omán